Sarajevo (Kanton Sarajevo)
Kanton Sarajevo je jeden z deseti kantonů Federace Bosny a Hercegoviny v Bosně a Hercegovině. Leží zhruba uprostřed země. Zahrnuje hlavní město Sarajevo a jeho metropolitní oblast.
Název kantonu neodpovídá jazykovým zvyklostem bosenského jazyka a je doslovným překladem z angličtiny (v té byla sepsána Washingtonská smlouva z roku 1994, na jejímž základě vznikla Federace BaH). Správný název by měl znít Sarajevský kanton (Sarajevski kanton), v tomto tvaru se ale nepoužívá.
Kanton Sarajevo leží zhruba v údolí řeky Bosny, mezi masivy Bjelašnica, Ozren a Jahorina. Právě díky dvousettisícovému hlavnímu městu je Kanton Sarajevo nejbohatším v zemi, je zde soustředěno nejvíce odvětví průmyslu a závodů v celé zemi, včetně Coca-Coly nebo Škody. V údolí řeky Bosny směrem ze Sarajeva na Zenici se táhne průmyslová zóna. Ta je spojena se zbytkem světa moderní dálnicí (asi 30km úsek), která je poté vystřídána na bosenské poměry celkem kvalitní silnicí. Kromě této jediné dálnice v zemi je zde také elektrifikovaná zelezniční trať vedoucí ze Sarajeva do Zenici a několik menších neelektrifikovaných tratí (do Mostaru a do Vareše).
Název kantonu neodpovídá jazykovým zvyklostem bosenského jazyka a je doslovným překladem z angličtiny (v té byla sepsána Washingtonská smlouva z roku 1994, na jejímž základě vznikla Federace BaH). Správný název by měl znít Sarajevský kanton (Sarajevski kanton), v tomto tvaru se ale nepoužívá.
Kanton Sarajevo leží zhruba v údolí řeky Bosny, mezi masivy Bjelašnica, Ozren a Jahorina. Právě díky dvousettisícovému hlavnímu městu je Kanton Sarajevo nejbohatším v zemi, je zde soustředěno nejvíce odvětví průmyslu a závodů v celé zemi, včetně Coca-Coly nebo Škody. V údolí řeky Bosny směrem ze Sarajeva na Zenici se táhne průmyslová zóna. Ta je spojena se zbytkem světa moderní dálnicí (asi 30km úsek), která je poté vystřídána na bosenské poměry celkem kvalitní silnicí. Kromě této jediné dálnice v zemi je zde také elektrifikovaná zelezniční trať vedoucí ze Sarajeva do Zenici a několik menších neelektrifikovaných tratí (do Mostaru a do Vareše).
Mapa - Sarajevo (Kanton Sarajevo)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |
